Přitahuju jen pozornost dědků

9. prosince 2015 v 23:07 | Kočičí zlato |  Deník
Nejsem atraktivní.
Mám problematickou pleť - zrovna teďka vypadám, jako kdyby mi do obličeje vybuchl granát a po celém těle mám jizvy, ale za ty si můžu sama, protože se někdy prostě neudržím a něco rozdrbu. Taky jsem obézní. Bohužel, opět a zase. Když jsem šla na střední, zhubla jsem přes deset kilo a ikdyž jsem nebyla pořád hubená, slušelo mi to, cítila jsem se lépe... poslední ročník a prázky a teď výška mi ale vůbec nepomáhají a těch 10 kg, co jsem shodila, jsem zase po čtyřech letech nabrala -_-.

Taky mám malé oči, které mi zvětšují jen moje super mega dioptrie, protože jsem slepá jak patrona. Co je na mě hezké?... Vlasy.... vlasy se mi líbí, ale hodně padají, mastí se... děs. Vlastně jediné, k čemu na sobě nemám výhradu, je můj úsměv... ten se mi líbí... jsem ale přirozeně zamračený člověk, ale světe div se! Během pár měsíců jsem se naučila usmívat na lidi! Takže když jdu ráno do školy, nasadím úsměv a když se vrátím domů, tak ho konečně zase sesadím a nechám své mimické svaly odpočinout.

Jsou ale situace kdy se neusmívám.
Třeba když sedíte ve vlaku a přes uličku na vás kouká starší chlapík. A pořád kouká a pořád. A vy začnete hledat v batohu pepřák, abyste byli připravení, kdyby po vystoupení snad chtěl zkusit něco nemravného.

A jsou situace, kdy v hlavě křičím O CO VÁM SAKRA JDE!?
Třeba když si sednete na poslední volné místo v autobuse, úplně dozadu, mezi dva mladé kluky a jednoho divně zapáchajícího dědu. A vy sedíte, koukáte před sebe na tabulku, jak ubíhají autobusové zastávky... a periferním viděním vidíte, jak ten dědek, v tom stísněném prostoru, má hlavu otočenou přímo o 45° na vás a čumí a čumí A POŘÁD ČUMÍ ZATRACENĚ!

Ale když jdu po ulici, usmívám se a mrknu na nějakého fešáka, tak ne to ne, to neexistuju.

Dneska jsem si já prasátko objednala domů pizzu. No, nebyla jsem ve škole, protože se teď připravuju na zkoušku, takže jsem měla jen tepláky, špinavé třičko, starou mikinu, ani jsem nebyla učesaná, nijak nalíčená (takže ksicht a la Hirošima), ještě jsem vlezla do špinavých crossek... říkala jsem si I DON'T CARE, třeba s tím přijede Verča.

Ale kdepak. Krásnej mladej Rumcajz to byl. Dokonce se nabídl, že mi vrátí ze stravenek, i když normálně nevrací.
Asi abych si měla za co koupit nějaké slušné oblečení, nebo alespoň nějaký make-up.

Jdu se zahrabat do deky z mé ostudné zanedbanosti.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Vesi Vesi | Web | 18. prosince 2015 v 16:18 | Reagovat

Chceš někoho, kdo tě bude mít rád jen kvůli tomu, jak vypadáš, nebo někoho, kdo tě má rád kvůli tomu, jaká jsi? :/

2 Kočičí zlato Kočičí zlato | Web | 18. prosince 2015 v 16:56 | Reagovat

[1]:Nedá se říct, že nikdy to není o vzhledu ;) člověk ti musí být alespoň trochu sympatický, aby tě nějak zaujal a třeba došlo na seznámení. S nikým z mých známých asi chodit nebudu, takže musím hledat nové příležitosti :) Bohužel s mým vzhledem je těžké někoho zaujmout. Jsem mala šedá myš, už mi to bylo několikrát řečeno, takže hádám, že to bude pravda ;)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama